Archivy blogu
Babylon 5: Řeka duší (Babylon 5: The River of Souls) 1998
Rok 2200. Na kosmickou základnu BABYLON 5, kde se stkávají lidé z celého vesmíru, přiváží archeolog Bryson tajemnou kouli nalezenou na pohřebišti mrtvých. na základnu přijíždějí i lovci duší , kteří kapitánku základny varují před pokusy, které archeolog s koulí provádí, neboť je v ní uvězněna miliarda duší vyhynulého národa. Pokud budou duše z koule vysvobozeny, začnou se mstít. Vrchní lovec duší (Martin Sheen) se ve spolupráci se šéfem ochranky zackem pouští do boje s hrozícím nebezpečím…
Pravidla špinavé hry (Money Kings) 1998
Vinnie je majitelem zavedeného útulného irského baru, ale už léta se živí tím, že vede ilegální sázkovou kancelář, kontrolovanou nejsilnějším mafiánským klanem v Bostonu. Není žádný ranař a ví, kdy počkat a kdy sázku nevzít, aby své drobné klienty úplně nezruinoval, takže mu obchody jen kvetou. Velký boss však jednoho dne usoudí, že mu Vinnie vydělává málo a rozhodne se mu do baru poslat posilu. Mladý parťák vtrhne do Vinnieho kanceláře jako lavina a stačí mu pár dní na to, aby všechno obrátil vzhůru nohama. A pro Vinnieho, který se pomalu chystal do důchodu se svou hodnou ženou, nastává čas účtování…
Vysněný život andělů (The Dreamlife of Angels) 1998
Isa i Marie nemají práci ani rodinné zázemí. Obě se protloukají, jak se dá. Je jim kolem dvaceti, a tak rády by prožily skutečnou lásku a alespoň nějakým způsobem zakotvily. Našly pevný bod svého života. Film sleduje dva měsíce společného života obou dívek, jejichž charaktery postupně krystalizují a vzájemně se vzdalují. Režisér Erick Zonca se svým filmem Vysněný život andělů zapojuje do proudu francouzské sociální kinematografie a jeho film, včetně hereckých výkonů, byl v Evropě náležitě oceněn. Na MFF v Cannes v 1998 získaly obě hlavní představitelky Elodie Bouchezová a Natacha Régnierová Cenu za nejlepší ženský herecký výkon, stejně významně ocenila herečky i francouzská filmová akademie udělením Césarů, dále filmu přiřkla Césara za nejlepší francouzský film. Snímek získal i dvě Evropské filmové ceny: evropský objev roku – Fassbinderova cena pro Ericka Zoncu a evropská herečka roku – Elodie Bouchezová a Natacha Régnierová.
Hi-Lo Country (The Hi-Lo Country) 1998
Big Boy Matson (Woody Harrelson) je zkušený rančer z rodu správných chlapů. Má rád své kovbojské řemeslo a nedokáže si představit, že by svět jeho předků mohl zaniknout. Jenže válka všechno změnila. Kraj v okolí městečka Hi – Lo teď ovládají dobytkáři, kteří se snaží zbohatnout na válečných dodávkách. Big Boy se svým přítelem Petem (Billy Crudup) se však odmítají novým časům přizpůsobit. Cítí se být páni prérie, jejich přátelství nezná hranic, podobně jako země, která je obklopuje. Pak je však rozdělí láska k jedné osudové ženě… Westernové drama režiséra Stephena Frearse a producenta Martina Scorseseho získalo v roce 1999 na filmovém festivalu v Berlíně Stříbrného medvěda.
Idioti (Idioterne) 1998
V rodinném domě na předměstí Kodaně žije skupinka intelektuálů, které spojuje zvláštní zábava – hrají si na idioty a záměrně tak provokují své okolí. Na procházce, v restauraci, v bazénu, na exkurzi v továrně… Dílo s podtitulem Idiotský film o idiotech a pro idioty“ už ode dne své premiéry v soutěži festivalu Cannes rozděluje publikum a dráždí svou explicitností i zobrazením lidí s postižením. Druhý film z “trilogie zlatého srdce”, první snímek kompletně natočený na digitální kameru. Režisér zde v praxi zpracoval vlivný manifest z roku 1995, který sepsal spolu s kolegou a v němž žádal očistu“ filmu od produkčních úprav, návrat k jednoduchosti a soustředění na příběh a postavy.
Krippendorfův kmen (Krippendorf’s Tribe) 1998
Dva roky se jen tak povaloval. Teď musí rychle něco podniknout, jinak bude mít nemalé problémy. Profesor James Krippendorf dostal velké peníze na antropologický výzkum neznámého kmene, které ale utratil za jídlo a oblečení pro své tři děti. Na výlet do Nové Guiney teď už nemá čas ani peníze, takže nezbývá než si nějaké objevy vymyslet.
Klub hráčů (The Players Club) 1998
Krásná Diana si musí svá studia na univerzitě tvrdě odpracovat. Takže je pro ni velice těžké vzdorovat nabídce na snadno vydělané peníze od majitele striptýzového klubu Dollar Billa. Diana se snaží vyhnout všem možným úskalím a nástrahám souvisejícím s prací v nočním klubu, a tak věří jen uznávanému a zábavnému diskžokejovi. Ale ve chvíli, kdy se do víru nočního klubu zaplete i její naivní bratranec, který se posléze dostává do velkých potíží, je Diana donucena vymyslet způsob, jak z klubu bezpečně uniknout.
Merlin E2 (Merlin E2) 1998
Země je zmítána občanskou válkou a stařičký křesťanský král Konstantin už není s to udržet věci pod kontrolou. Avšak do konfliktu se nedostali jen lidé, ale i mystické bytosti temných věků. I je ohrožuje křesťanství. Obzvláště ohrožená se cítí královna Mab, a proto se rozhodne bojovat. Osloví svou božskou sestru a navrhne jí, že spolu stvoří napůl smrtelného čaroděje, vůdce, který by měl křesťanství zničit. Když neuspěje, rozhodne se Mab jednat na vlastní pěst…
Merlin E1 (Merlin E1) 1998
Země je zmítána občanskou válkou a stařičký křesťanský král Konstantin už není s to udržet věci pod kontrolou. Avšak do konfliktu se nedostali jen lidé, ale i mystické bytosti temných věků. I je ohrožuje křesťanství. Obzvláště ohrožená se cítí královna Mab, a proto se rozhodne bojovat. Osloví svou božskou sestru a navrhne jí, že spolu stvoří napůl smrtelného čaroděje, vůdce, který by měl křesťanství zničit. Když neuspěje, rozhodne se Mab jednat na vlastní pěst…
Lautrec (Lautrec) 1998
Životopisný film o Lautrecovi je natočen jako portrét umělce, těsně spjatého se svou dobou i s dvojicí protikladných společenských prostředí, jež spojil svým životem i uměním: s venkovskou šlechtou, z níž pocházel a v níž v nouzi nacházel zázemí, a s bohémským polosvětem pařížského Montmartru, kde tvořil a kde našel nový domov. Henri de Toulouse -Lautrec (1864-1901) se oproti přáním svého aristokratického otce nestal pokračovatelem starobylého rodu, ale kvůli svému handicapu a díky oslnivému malířskému talentu se změnil v brilantního portrétistu pozlátka i všednodenní špíny pařížských kabaretů, kankánů a bordelů a jejich slavných hvězd i bezejmenných outsiderů. Intenzivní způsob existence se stal křehkému umělci osudným, takže v sedmatřiceti letech zemřel na následky syfilidy a alkoholismu.